Finský střešní asfaltový šindel KATEPAL - často kladené otázky

Asfaltový střešní šindel Katepal1.  Stačí spáry mezi podhledovými prkny u sedlové střechy na zajištění dostatečného větrání střechy?

Nestačí. Větrací spáry pod okapy zajišťují náhradní vzduch pro větrání. Odvětrávací otvory musí být umístěny co nejvýše, nebo také např. ve štítových trojúhelnících, pod hřebenem nebo alternativně lze na hřeben instalovat podtlakové ventilátory či hřebenové odvětrání. Pokud nejsou na střeše větrací otvory, které se následně při pokládce asfaltového střešního šindele osadí odvětrávacími prvky, tak se v horní části větracího prostoru střechy hromadí teplý a vlhký vzduch, z kterého při studenějším počasí kondenzuje vlhkost do dřevěné konstrukce. Je tedy zásadní a nutné střechu těmito prvky odvětrat.

Finský střešní asfaltový šindel KATEPAL2.  Proč je význam parozábrany zdůrazňován ve všech návodech?   

Obyčejně asi polovina problémů se střechou souvisí s jinými příčinami než s hydroizolací nebo se zatékáním. Problémy s kondenzací vlhkosti ve střešní kostrukci jsou velmi časté. Pokud se ve střešní konstrukci používá těsná parozábrana (i těsnění průchodek musí být parotěsné), lze takové problémy skoro úplně odstranit. Pokud není zcela efektivně zbudováno odvětrání střešní konstrukce, musí být parozábrana v půdním prostoru o to těsnější. U střech, v jejichž konstrukci je použita telená izolace a není správně zbudováno odvětrání střechy a také provedena parozábrana, může v krajích případech dojít až k roztékání vrchního asfaltového šindele. A to z důvodu, že stoupající vlhkost, která při povrchové vrstvě kondenzuje, nasákává do izolace, která v první fázi ztrácí tepelněizolační vlastnosti, navíc zůstavá navlhlá a  při letních vysokých teplotách a prohřátí střešní konstrukce dochází doslova k odpařování této vlhkosti. Tím abnormálně stoupne teplota povrchové vrstvy, která v tomto důsledku může měkknout anebo v krajních případech pouštět asfaltové krůpěje.

Finský střešní asfaltový šindel KATEPAL3.  Jak správně připevnit hrubá prkna s perem a drážkou na příhradové nosníky či krovy?

Každé prkno s perem a drážkou se musí přibít dvěma dostatečně dlouhými galvanizovanými hřebíky (obyčejně 75 mm) na každý příhradový vazník nebo krov. U suchého dřevěného materiálu je nutné nechat malé mezery (1-2 mm) mezi prkny kvůli bobtnání dřeva, protože dřevo bobtná a smršťuje se (šířka i tloušťka) až o 5-10 % při kolísání povětrnostních podmínek. Spoje prken musí být na příhradových nosnících, pokud nejsou použita prkna se čtyřstranou pérodrážkou. Pokud se používají prkna, která mají pero a drážku na koncích, nesmějí být spoje mezi příhradovými nosníky vedle sebe, ale mezi jednotlivými spoji musí být 2-3 celistvá prkna.

Finský střešní asfaltový šindel KATEPAL4.  Je možné nahradit dřevěná prkna s perem a drážkou jiným materiálem?

Místo prken s perem a drážkou lze pod asfaltové střešní šindele použít vůči vlhkosti odolné stavební desky
( například OSB desky, multifunkční panely či překlížky ) a za určitých podmínek i hrubá prkna bez pera a drážky.
Při použití hrubých prken může sukovitost nebo sklon vláken materiálu působit problémy. Při dimenzování a instalaci vůči vlhkosti odolných stavebních desek je nutné dodržovat návody výrobce a nejdůležitějším faktorem je tloušťka desek, tak aby byla zajištěna statická únosnost pro dané sněhové pásmo. Prkna bez pera a drážky musí být silnější než prkna s perem a drážkou, protože se prkna vzájemně nepodpírají. Na prknech bez pera a drážky také lehce vznikají nerovnosti při “zkroucení” prken během vysychání, které může šindel kopírovat. Podklad by měl být co nejsuchší a nejrovnější.

Finský střešní asfaltový šindel KATEPAL5.  Je nutné odstraňovat sníh ze střechy?

Obyčejně není nutné odstraňovat sníh ze střech obytných budov (rodinných, řadových a poschoďových domů), pokud je jako krytina použit asfaltový střešní šindel, která má drsnější povrch. Konstrukce používané pro střechy takovýchto budov vydrží bez problémů zatížení sněhem. Není nutné odstraňovat sníh ani kvůli riziku padání sněhu, protože sníh neklouže po asfaltovém šindelovém pásu s drsnějším povrchem. U střech, jejichž krytinou jsou tašky nebo plech, vznikají situace, kdy kvůli bezpečnosti osob na ulici nebo na dvoře je nutné odstranit sníh ze střechy, protože jinak může sníh dokonce ohrozit život osob, pohybujících se kolem budovy.

Finský střešní asfaltový šindel KATEPAL6.  Je nutné vyměnit hrubá podkladní prkna, na kterých jsou nerovnosti a ohnutí, když se stávající krytina nahrazuje bitumenovými pásy nebo střešními šindeli?

Pokud je možné instalovat pod prkna mezi všemi příhradovými nosníky desky vhodné velikosti (prkna, 50x50 fošny apod.) a našroubovat do nich každé prkno, lze nerovnosti odstranit, a v tom případě není nutné prkna vyměnit. Ale pokud jsou prkna shnilá, je samozřejmě nutné je vyměnit. V každém případě je dobré, aby byl povrch co nejrovnější. Běžným standardem při rekonstrukcích je již nyní stržení stávající krytiny, na staré nerovné bědnění natažení kontaktní difůzní fólie, instalace kontralatí na krokve či příhradové vazníky a zbudování nového bednění. Tím se vytvoří větrací mezera, která by měla být nejméně 5 cm a také ideálně rovné podkladní bednění na které lze pak bezproblémově nainstalovat asfaltové střešní šindele.

Finský střešní asfaltový šindel KATEPAL7.  Proč musí hřebíky projít skrz celá podkladní prkna?

Jestli špička lepenkového hřebíku zůstane vevnitř podkladního prkna, začne hřebík postupně vystupovat z prkna kvůli bobtnání a smršťování dřeva způsobenému kolísáním vlhkosti a hřebík tak začne narušovat celistvost celoplošného lepení. V krytině z bitumenových střešních šindelů se příznaky (zatékání) začínají vyskytovat obyčejně po 10-15 letech. Při použití bitumenových střešních šindelů, jejichž životnost je desítky let (40-60 let), může chybně zvolená délka hřebíků snížit životnost střechy v nejhorším případě o desítky let.

Finský střešní asfaltový šindel KATEPAL8.  Proč se šindele nesmějí přibíjet u horního okraje?

Šindele se přibíjí nad zářezem, kde hřebíky projdou skrz dva šindele a současně přitlačí lepivý povrch šindele pevně k povrchu předchozího šindele. Tím se zajistí zalepení, každý šindel se tedy přibije 8 hřebíky ( 4 vlastní pás a 4 protlučením v další vrstvě ) a tudíž nehrozí roztržení šindelů kolem hřebíků a vytržení šindelového pásu. Jestli se šindele přibijí u horního okraje, může být výsledkem roztržení tenkého (plocha bez lepidla) horního okraje během bouřky, kdy se může uvolnit celý pás nebo více pásů.

Finský střešní asfaltový šindel KATEPAL9.  Proč se asfaltové střešní šindele KATEPAL nesmějí instalovat na střechy s menším sklonem než 1:5 – tedy 12°?

Na střechách s menším sklonem než 1:5 = 12° může vznikat tlak vody, při kterém nelze zaručit vodotěsnost konstrukce. Na střechách s menším sklonem se používají krytiny s těsnými spoji – modifikovanými natavovacími pásy.

Finský střešní asfaltový šindel KATEPAL10.  Proč je nutné na všech střechách střechách nutné použít hydroizolační vrstvu?

I na příkřejších střechách, které mají nainstalovány střešní šindele KATEPAL s celoplošným lepením, se mohou vyskytnout situace, kdy voda nemůže normálně odtékat ze střechy. Takové situace jsou typické na jaře při tání sněhu. Tehdy mohou sníh a led zabránit odtékání vody a tlak nahromaděné vody tak působí na spoje asfaltových střešních šindelů. Voda protékající spojem by se mohla dostat k podkladním prknům a způsobit jejich bobtnání a také protečení do střešního pláště a podkroví, kdyby pod šindeli nebyl podkladní pás. Podobný jev může nastat při lijáku a při silném větru. Vlivem větru může voda i na příkré střeše stoupat směrem vzhůru a působit tlak na spoje. Různorodé střechy podle nynějšího stavebního stylu zvyšují výskyt různých rizik při realizaci detailů. Správně nainstalované podkladní vrstvy KATEPAL ( LiteBase 500 a UltraBase U-EL 60/2200 ) zajišťují i v těchto případech vodotěsnost střechy, a to i díky tomu, že mají navíc oproti konkurenčním materiálům samolepící okraj.       

Finský střešní asfaltový šindel KATEPAL11.  Jak lze odstranit mech ze střešních šindelů?

Při určitých podmínkách začne na bitumenových střešních šindelích růst mech. Usedání lišejníků je u šindele KATEPAL menší, vzhledem k modifikaci šindele a lépé zalisovanému vrchnímu posypu, který je oproti oxidovaným šindelům mnohem hladší. Pravděpodobnost výskytu mechu je větší, jestli je v bezprostřední blízkosti střechy mnoho stromů. Vliv na to mají i hodnota pH okolní půdy a vegetace v okolí. Povrch střešního šindele je z kamene a na kamenech a skalách roste mech i v přírodě. Je však nutné pravidelně mech ze střechy odstraňovat. Prvním krokem je kartáčování na jaře nebo na podzim (ne při teplém počasí v létě). Pokud to nestačí nebo se to nepodaří, lze mech odstranit i chemickými prostředky. Protože existují různé druhy mechů, nepůsobí stejné prostředky na všechny druhy (máme různé zkušenosti). Prostředky určené k odstranění mechů lze koupit ve specializovaných prodejnách se stavební chemii. Takové prostředky jsou mj. Mechstop, Boracol 10 Rh a Homeenpoisto1 (Tikkurila) a další běžně dostupné prostředky na daném trhu. Popřípadě je možné použít i skalici modrou.

Finský střešní asfaltový šindel KATEPAL12.  Střešní šindele fungovaly dobře 12 let, proč se teď někde vyskytuje zatékání?

Pravděpodobná příčina je použití příliš krátkých lepenkových hřebíků nebo sponek, ty používat nedoporučujeme vůbec. Pokud špičky hřebíků (nebo sponek) neprojdou prknem, začínají hřebíky vystupovat z prken kvůli kolísání vlhkosti dřeva (bobtnání a smršťování). Zalepení na rozích šindelů se začíná postupně uvolňovat. Voda se dostává pod šindel a dále přes hřebíky do prken, která bobtnají, a problém se zhoršuje. Doporučujeme kontaktovat technické poradenství firmy PROKOM R&S s.r.o..

Finský střešní asfaltový šindel KATEPAL13.  Je možné používat na vnitřních rozích nebo u lemování komínů úžlabinové pásy?

Na vnitřních rozích a u lemování komínů se mohou použít úžlabinové pásy Super-Pintari (70 cm široký bitumenový pás, délka role 10 m). Na vnitřních rozích a u lemování komínů se nesmí používat univerzální okapové/hřebenové pásy. Přesnější návody jsou v balení a na naší domovské stránce oficiálního prodejce.

Finský střešní asfaltový šindel KATEPAL14.  Proč není doporučeno na úžlabí používat ocel a obdobné materiály?

Na kostrukci úžlabí se musí použít podkladní vrstva, lepidla a úžlabinový pás podle návodů. Plech nesmí být instalován do úžlabí. Důvodem k tomu je velký koeficient tepelné roztažnosti kovu. Povrchová teplota střechy může kolísat až o 130 stupňů mezi horkými dny v létě a největšími zimními mrazy. Velké tepelné výkyvy plechů působí silné zatížení na připevnění plechů a na zalepení pásů na plechy. V úžlabích se také shromažďuje nejvíce sněhu a ledu, a tím se kumuluje příliš mnoho zatěžovacích činitelů v místech, kde také teče nejvíce vody. V případě použití ocelových materiálů je v místě úžlabí velice častým jevem průnik vlhkosti do podstřešní konstrukce.

Finský střešní asfaltový šindel KATEPAL15.  Proč nemůže být pás u dolních a štítových hran jednoduše ohnut přes okraj a přibit k němu?

Důvodem jsou dlouholeté špatné zkušenosti a to, že takto vyhotovený okraj nevydrží do konce životnosti nynějších bitumenových výrobků. Hřebíky přibité do podkladního prkna u dolního okapu vystupují ze dřeva a pás ohnutý přes okraj se pak může lehce roztrhnout. Přes uvolněný hřebík se pak voda kapající přes okraj dostane ke krajnímu prknu, které postupně shnije. Bezvýhradně doporučujeme použití ocelových okapnic u dolních a také u štítových okrajů.

Finský střešní asfaltový šindel KATEPAL16.  Proč mají být použity u okapu univerzální okapovéi/hřebenové pásy?

Vždy doporučujeme použití originálních okapových / hřebenových pásů. S krátkým (1 m) okapovým pásem se navíc lépe manipuluje a lépe se také instaluje rovně podle okapové linie. Okapový pás je vlastně střešní šindel s rovnými okraji, jehož spoje se pokryjí další vrstvou šindelů. Okapovými pásy se také ušetří materiál, protože se ztráta materiálu zmenšuje tím, že se z “nadbytečných” okapových pásů udělají zalomením a roztržením hřebenové pásy (3 ks). Obrovskou výhodou je také velká lepící plocha, která zabrání průniku vzlínající vody v zimním období při zamrznutí okapů.

Finský střešní asfaltový šindel KATEPAL17.  Je možné udělat dolní okraj bez okapnice?

Dolní okraj je možné udělat i bez okapnice např. použitím okapu tradičního typu. V tom případě se na okraj připevní prkno s polokulatým průřezem, kolem něhož se ohne kus (35 cm) vystřižený z povrchového pásu (Super-Pintari – úžlabinový pás). Nedoporučujeme ohnutí pásu ze střechy přímo přes okraj a jeho přibití na přední okraj prken. Takové řešení není v souladu s našimi záručními podmínkami.

Finský střešní asfaltový šindel KATEPAL18.  Je možné instalovat střešní šindele v zimě nebo jindy za chladného počasí?

V zásadě by se instalace střešních šindelů měla provádět při teplých podmínkách a minimální teplota by neměla klesnout pod 5°C, kdy i výsledek bude určitě nejlepší. Někdy je však nutné provést instalaci i při chladnějších podmínkách. Tehdy je nutné zohlednit následující:

1) Střešní šindele se bez zahřívání lepivých povrchů neslepí dříve než příští léto.

2) Střešní šindele mohou v některých místech kvůli tuhosti způsobené zimou zůstat částečně uvolněné od dolního šindele, a tím lepivý povrch může vyschnout a zoxidovat, což zabrání řádnému slepení bez zahřívání.

3) Obyčejně se šindele na střechách orientovaných na jih a na západ slepí bez problémů příští léto, ale ve slepení šindelů zejména na střechách orientovaných na sever se mohou vyskytnout problémy. Je nutné při nejbližší příležitosti a teplém počasí tyto odchlípeniny opravit dotlačením šindelů k sobě, popřípadě použít i lepidel KATEPAL K-36.

4) Utěsnění průchodek, lemů, vnitřních rohů atd. míst, kde je nutné použít těsnicí lepidlo K-36, je velmi obtížné.

Jestli stavba střechy bude provedena na podzim nebo v zimě, doporučujeme instalovat jen podkladní vrstvu a provést instalaci střešních šindelů až na jaře nebo v létě.

Finský střešní asfaltový šindel KATEPAL19.  Je možné nechat na střeše přes zimu pouze podkladní vsrtvu?

Pokud se jako podkladní pás používají originální podkladové vrstvy – LiteBase 500 a UltraBase U-EL 60/2200, je možné nechat na střeše přes zimu pouze tyto podkladní pásy. Doporučuje se ale použít speciální opatření na zajištění nepoškozenosti pásů na střeše – protlučení spojů střešními latěmi a podobně.

Finský střešní asfaltový šindel KATEPAL20.  Stačí stará bitumenová plst ( „hadrová lepenka“ ) jako dostatečný podklad pro střešní šindele?

Bitumenová plst v žádném případě není dostatečná jako podkladní vrstva a dokonce se přímo nedoporučuje na střeše nechávat, neboť je nasákavá a zadržuje ve střešní konstrukci vlhkost. Plná záruka na 15 let pro bitumenové střešní šindele KATEPAL platí však pouze při použití v instalačním návodu určené podkladní vrstvy.

Finský střešní asfaltový šindel KATEPAL21.  Jak lze nejlépe instalovat střešní šindele na příkrou střechu?

Pohyb na příkré střeše je obtížný a žebříky a lešení zavazí při instalaci střešních šindelů. Jednoduchý způsob jak udělat protiskluzové zábrany je uveden níže:

1) Lešení se opře o dolní okap a jeho pomocí se pokrytí střechy provede tak vysoko jak to jde.

2) Na už nainstalované střešní šindele se připevní rovná fošna (50x100), uprostřed které jsou předem provrtány 10 mm díry přesně po 1000 mm. Tyto díry se umístí k rohům ( lalokům ) určité řady šindelů. Dotyčné šindelové laloky se ohnou nahoru a fošna se u těchto ohnutých rohů zašroubuje vruty 8x80 mm do podkladních prken skrz dolní šindele. Je důležité utáhnout vruty tak, aby se fošna vůbec nehýbala. Při šlápnutí na fošnu je nutné být opatrný, aby se ohnuté rohy šindelů nepoškodily. Podobné fošny se připevňují po vhodných vzdálenostech při pokračování v práci směrem nahoru. Když je první strana střechy hotová až k hřebenu, odstraňují se fošny postupně směrem dolů. Díry, které zůstanou pod rohy šindelů se utěsní lepidlem K-36. Slepení šindelů je nutné zkontrolovat, zejména tehdy, jestli se na lepivém povrchu zachytily nečistoty nebo jestli byl roh dlouho ohnutý nahoru. Druhá strana střechy se udělá stejným způsobem a fošny se odstraňují až po instalaci hřebenového krytí.

Finský střešní asfaltový šindel KATEPAL22.  Jsou sněhové zábrany potřebné u bitumenové krytiny?

Obyčejně nejsou sněhové zábrany u bitumenové krytiny potřebné ani na příkré střeše. Ale pokud jsou sněhové zábrany uvedeny ve výkresech stavebního povolení, může stavební úřad odůvodněně vyžadovat jejich instalaci, stejně jako instalaci ostatních věcí, uvedených ve výkresech. Pokud je střešní materiál jiný než v původním plánu, je nutné vzít v úvahu i ostatní věci související se změnou. Jinak řečeno, jestli bude plechová krytina vyměněna za bitumenovou, je vhodné odstranit sněhové zábrany i z výkresů.

Na střechách s bitumenovými pásy a bitumenovými šindeli se padání sněhu zabrání drsnějším povrchem. A to dokonce tak účinně, že i kdybychom chtěli, aby sníh sjel dolů, nejde to jinak než pomocí lopaty nebo táním. 

Finský střešní asfaltový šindel KATEPAL23.  Proč Katepal nedoporučuje instalaci sněhových zábran na bitumenovou střechu?

Účelem sněhových zábran je zabránit padání sněhu a ledu ze střechy. Protože sníh a led nesjedou dolů po bitumenové krytině, je úplně zbytečné vrtat díry do neporušené střechy. Sněhové zábrany se obyčejně umisťují blízko okapu, kde teče nejvíce vody a kde se také shromažďuje led, který zabraňuje v odtoku vody. Tak proč by se měly dělat zbytečné díry do izolace v oblasti, která je z hlediska těsnosti nejkritičtější.

Finský střešní asfaltový šindel KATEPAL24.  Jaký je správný směr instalace podkladní lepenky?

Lepenka lze instalovat jak vodorovně, tak svisle. Nejdůležitější je, aby byly spoje těsné. Pro těsnost spojů musí být pásy vedle sebe rovné a stejně napjaté. Na příkrých střechách doporučujeme svislou instalaci kvůli zabránění vzniku průhybů.

Finský střešní asfaltový šindel KATEPAL25.  Co je příčinou malých záhybů při vodorovně instalované podkladní lepence?

Při vodorovné instalaci je připevnění pásu úplně rovně velmi obtížné - čím příkřejší je střecha, tím obtížnější to je. Na příkré střeše je také napínání pásu ve vodorovné poloze obtížné. Proto vznikají malé záhyby, když pás zůstane třeba i jen trochu volný nebo nerovný.

Finský střešní asfaltový šindel KATEPAL26.  Proč je SBS modifikovaný bitumen lepší než oxidovaný bitumen?

Modifikovaným bitumen je bitumen obohacený syntetickým kaučukem. Na modifikování se používá SBS elastomer. Modifikovaný bitumen  je elastický i při studených podmínkách ( protažení při přetržení při 30 stupňovém mrazu je u většiny výrobků přes 30 %), vydrží UV záření podstatně lépe než oxidovaný bitumen a jeho bod měknutí je vyšší než u oxidovaného bitumenu. Životnost modifikovaných výrobků je v mnoha případech až dvojnásobná ve srovnání s výrobky z oxidovaného bitumenu. V současné době vyrábí Katepal všechny bitumenové pásy a bitumenové střešní šindele z SBS modifikovaného bitumenu.

 


Nejčastější chyby

Finský střešní asfaltový šindel KATEPAL1.  Výrobek je instalován na střeše s příliš malým sklonem.

Problémy se zatékáním, protože tlak vody vznikající na střeše s malým sklonem je větší.         
Při výběru krytiny je vždy nutné nejprve zjistit minimální sklon pro použití krytiny.

Finský střešní asfaltový šindel KATEPAL2.  Špatná (příliš krátká) délka hřebíků.

Příliš krátké hřebíky postupně vystupují z podkladních prken a zároveň zvedají pás nebo šindel, což vede k uvolnění spojů.

Finský střešní asfaltový šindel KATEPAL3. Připevnění pomocí sponek.

Sponkovač není vybaven omezovačem hloubky úderu, ale hloubka se nastaví regulátorem tlaku kompresoru. Proto jde sponka v měkkém dřevě příliš hluboko (prořeže se skrz pás nebo šindele) a v tvrdém dřevě a v místech suků příliš mělce a pás nebo šindel zůstává uvolněn.

Finský střešní asfaltový šindel KATEPAL4.  Poddimenzované nebo nefunkční větrání střešního prostoru.

Vlhkost kondenzuje do střešní konstrukce a působí bobtnání podkladních prken. V nejhorším případě vzniká poškození hnilobou během velmi krátké doby. Může se vyskytnout i zatékání kondenzátu.

Finský střešní asfaltový šindel KATEPAL5.  Nedostatečná parozábrana.

Vlhkost se dostane do konstrukce (zejména v zimě), což může způsobit velké problémy s kondenzací a/nebo poškození hnilobou. 

Finský střešní asfaltový šindel KATEPAL6.  V úžlabích nejsou šindele v celé ploše nalepené na úžlabinový pás.

Nejčastěji se vyskytuje zatékání v úžlabích, zejména na jaře během tání sněhu a později i za lijáků po celý rok.

Finský střešní asfaltový šindel KATEPAL7.  Podkladní prkna jsou přibita příliš těsně.

V nejhorším případě se prkna začínají zvedat během prvního velmi vlhkého podzimu, což způsobí roztržení hydroizolace a tím i zatékání.

Finský střešní asfaltový šindel KATEPAL8.  Podkladní prkna či OSB desky jsou příliš tenká nebo jejich spoje nejsou podepřeny.

Konstrukce nevydrží normální pohyb na střeše, což může způsobit roztržení hydroizolace při pohybu na střeše nebo vlivem sněhu a ledu.

Finský střešní asfaltový šindel KATEPAL9.  Utěsnění lemování komína není provedeno podle návodu.

Zatékání u lemování komína.

Finský střešní asfaltový šindel KATEPAL10.  Střešní šindele jsou přibity u horního okraje.

Hřebíky projdou skrz jen jeden šindel a nepřitlačí lepivý povrch šindele k povrchu předchozího šindele. V nejhorším případě se může během bouřky uvolnit celá krytina.  

 


Vytrvalé falešné mýty a tvrzení:

Finský střešní asfaltový šindel KATEPAL1.  Lepenkový hřebík nesmí projít skrz podkladní prkno.

ŠPATNĚ, hřebík musí projít skrz prkno!

Finský střešní asfaltový šindel KATEPAL2.  Při stavbě podkladu musí být prkna přibita těsně.    

ŠPATNĚ, pro suché dřevo je nutné nechat mezery pro bobtnání mezi prkny (1-2 mm).

Finský střešní asfaltový šindel KATEPAL3.  U sedlové a valbové střechy vzduch proudí skrz spáry podhledových prken, tedy větrání funguje.            

ŠPATNĚ, pokud u hřebene nejsou odvětrávací otvory, kondenzuje se vlhkost pod hřebenem v horní části neodvětrávaného prostoru.

Finský střešní asfaltový šindel KATEPAL4.  U domu s příkrou střechou, kde má strop sklon ve směru střechy, stačí větrání přes okapové hrany.

ŠPATNĚ, u hřebene musí být odvětrávací otvory a vzduch musí mít výstupy mezi všemi příhradovými nosníky (v případě potřeby je nutné použít hřebenové odvětrání).